Historický vývoj školy za 365 let existence
1658-1777 doba piaristického školství
1807-1832 doba piaristického školství
1858-1878 doba piaristického školství
1878- 1891 městské gymnázium
1891-1909 státní gymnázium
1909-1953 osmitřídní reálné gymnázium
1948 po přijaté reformě čtyřtřídní gymnázium
1953-1959 jedenáctiletá střední škola
1959-1961 dvanáctiletá střední škola
1961-1968 střední všeobecně vzdělávací škola
1968-1991 gymnázium (čtyřtřídní)
1991-1995 víceleté gymnázium
1995- dosud gymnázium s osmiletým a čtyřletým programem
--------------------------------------------------------------------------------
Ředitelé našeho gymnázia:
1878-1904 Karel Koblížek
1904-1925 František Šafránek
1925-1941 Bohumil Zelenka
1941-1947 Karel Charvát
Václav Antropius
Josef Korejs
Karel Charvát
Jaroslav Trojan
Stanislav Holeček
1945-1948 Václav Antropius
1947-1951 Sáva Racek
1948-1951 Ladislav Krkavec
1951-1951 Václav Soukup
1951-1953 Ctibor Vořech
1953-1961 Josef Pour
1961-1982 Bohuslav Korec
1982-1992 Vladimír Němec
1992-1994 Jana Růžková
1996- dosud Milan Dundr
--------------------------------------------------------------------------------
Slavní žáci a učitelé:
Během dlouhého vývoje jich bylo mnoho, připomeneme jen několik nejznámějších:
Obrozenci a buditelé:
Job Felix Dobner
Mikuláš Voigt
Dominik František Kynský
Josef František Frič
Karel Alois Vinařický
Osmačtyřicátníci:
Václav Staněk
Alois Pravoslav Trojan
Spisovatelé:
Václav Beneš Třebízský
Jaroslav Vrchlický
Karel Toman
Hudební virtuosové:
Antoním Kammel
Josef Faměra
Hudební teoretici a skladatelé:
Jan Miroslav Květ
Václav Smetáček
Profesoři a lékaři:
Rudolf Urbánek
Vlastimil Kybal
Antonín Haveroch
Jiří Štefel
Herci a režiséři:
Olga Scheinpflugová
Karel Smyczek
Polární výzkumník:
Stanislav Fišer
-------------------------------------------------------------------------------
Piaristé ve Slaném
Tradice slánského gymnazijního školství sahá až do poloviny 17. století. V roce 1658 byla ve městě založena piaristická kolej, jež v českých zemích vznikla jako pátá v pořadí. První vzdělávací piaristická instituce tohoto typu existovala v naší vlasti od roku 1631 v Mikulově, druhá o dva troky později ve Strážnici, třetí od roku 1634 v Lipníku a čtvrtá o dalších šest let později v Litomyšli.
Nejvyšší purkrabí Českého království a majitel smečenského panství hrabě Bernard Ignác z Martinic povolal piaristy do Slaného po přímluvě svého bratra Ferdinanda Bennona Leopolda, probošta Vyšehradské kapituly. V zakládací listině školy, která byla vydána 1. června 1658, mimo jiné stojí: „…jak duševní pokrok mohl by zvelebiti v obci Slanské, patřící k majoratu našeho domu Smečenského či Martinického, kdyby důstojní bratři pobožných škol řádu či řehole nově od svatého otce našeho Alexandra VII. správně a řádně potvrzené a od nejmilostivějšího císaře Ferdinanda III. slavné paměti právem osazení v tomto království Českém milostivě obdařené vydržováním stálým, jim vyměřeným uvedeni býti mohli…“
Piaristický řád se tehdy – stejně jako dnes – zaměřoval především na zřizování a správu škol, výuku, pastoraci, výchovu dětí a misijní činnost.
První piaristé přišli do Slaného 18. 12. 1658 a během zimy 1658 - 1659 byli ubytováni v soukromém domě na slánském náměstí, kde zahájili vyučování. Na jaře následujícího roku se přestěhovali do školy u kostela sv. Gotharda, kde působili až do postavení piaristické koleje. Stavba této budovy byla dokončena roku 1666 a piaristé se do ní nastěhovali v březnu 1667. Umělecky nejhodnotnější částí kolejní budovy je kaple Zasnoubení Panny Marie, jejíž krypta sloužila za místo posledního odpočinku zemřelých učitelů – piaristů.
O formách výuky na slánské piaristické koleji uvedl středoškolský profesor a regionální historik Karel Eysselt v publikaci Dějiny slánského gymnázia tato fakta: V čele koleje stál rektor. Rektorovi byl podřízen prefekt, který se staral o náležitý chod vyučování, přijímal žáky a měl právo je i trestat. Ve třídách přípravných a nižších latinských učili magistri, mladší členové řádu, ve dvou nejvyšších třídách proffesores, starší členové řádu. Hlavní předměty byly náboženství a latina, mimo to přihlíželi piaristé k jazyku národnímu, řečtině, dějepisu světskému i církevnímu, zeměpisu, fyzice a matematice. Přírodním vědám se učilo velmi opatrně. Školní rok se počínal v listopadu a končil v první polovině září.
Nejznámějším pedagogem, který v 18. století na slánské piaristické škole vyučoval, byl Gelasius Dobner, zakladatel moderního českého dějepisectví, jenž zde působil v letech 1750 – 1752.
V roce 1777 došlo za vlády Marie Terezie k celostátní reorganizaci latinských škol. Dále mělo v českých zemích působit jen třináct latinských škol, z ostatních (včetně slánské piaristické školy) se měly stát hlavní školy německé. Místo latinských škol proto vznikla ve Slaném tzv. škola normální (německá) - nejprve se dvěma (1778), později se čtyřmi třídami (1779).
Slánští měšťané ale nebyli s hlavní (normální) německou školou spokojeni a přáli si obnovení latinské školy. Ovšem piaristy bylo velmi obtížné ekonomicky ve Slaném zajistit, neboť jejich finanční příjmy celkově klesaly, budova koleje navíc znatelně chátrala a vyžadovala velké investice do oprav.
Ve Slaném se proto snažili sehnat peníze na provoz i učitelské platy piaristům. To se nakonec podařilo a od roku 1808 mohli piaristé navázat na předchozí výuku, tentokráte na školách humanitních. Piaristická kolej byla opravena a 1. 11. 1807 přišlo do Slaného prvních deset piaristů. Všem předmětům se učilo v prvních dvou třídách německy, v ostatních latinsky. Do roku 1818 byly humanitní školy pětitřídní, od roku 1819 šestitřídní.
Humanitní školy ve Slaném byly zrušeny již roku 1832, protože piaristé neměli dostatečné prostředky na další provoz a tehdejší vedení města věnovalo pozornost především vzrůstajícím podnikatelským aktivitám v oblasti průmyslu a obchodu. Piaristická kolej ale dál sloužila kulturním účelům, například zde našlo sídlo ochotnické divadlo.
V tradici slánských piaristických latinských a humanitních škol později pokračovalo piaristické nižší gymnázium, které bylo otevřeno roku 1859. Jeho žákem v letech 1862 – 1866 byl pozdější spisovatel a katolický kněz Václav Beneš Třebízský.
Vyučovacím jazykem na nižším čtyřtřídním slánském gymnáziu, které získalo právo veřejnosti roku 1862, byla nejprve němčina, od roku 1861 čeština v první a druhé třídě a od roku 1866 ve všech třídách. Nejvíce žáků navštěvovalo gymnázium roku 1866 (103), nejméně pak v roce 1873 (44).
Vývoj slánského gymnázia po roce 1878
Roku 1878 bylo piaristickému gymnáziu odňato právo veřejnosti, neboť vyučující neměli dostatečnou odbornou úroveň. Tehdy také končí ve Slaném období piaristických škol, které s přestávkami trvalo více než dvě století. Členové piaristického řádu ze Slaného pak odešli o deset let později.
Město Slaný odkoupilo od piaristického řádu budovu koleje za 10 000 zlatých a nákladem 70 000 zlatých ji opravilo a přestavělo. O složité situaci v době vzniku slánského obecního gymnázia (1878) uvedl s odstupem třiceti let jeho tehdejší profesor a pozdější starosta města Antonín Krecar ve svých vzpomínkách :
Byl jsem povolán za profesora slánského gymnasia proto, že ze všech konkurentů měl jsem jediný kvalifikaci pro gymnasia vyšší. Avšak mezi gymnasiem tehdejším a mezi gymnasiem nynějším jest takový rozdíl, že ti, kteří přicházejí nyní, nedovedou si tehdejší stav ani představiti.
Tehdy gymnasium piaristské právě dokonalo. Piaristé neměli zkoušených sil, neměli dostatek žáků a zemská rada nařídila, aby jejich gymnasium v Slaném bylo zrušeno. Jen tím, že energická městská rada tehdejší dovedla se vzchopiti k tomu, aby od piaristů koupila budovu kolejní a ústav převzala zatím ve správu svou – jen tím byl městu ústav zachráněn.
Městská rada odevzdala všechnu péči o vytvoření nového gymnasia obecního nám. Bylo to hned po prvních slavných službách Božích, když městská rada korporativně dostavila se k nám do koleje a odevzdala ústav ve správu a řízení naše.
V červnu 1881 se městská rada rozhodla otevřít pátou třídu a tím obnovit středoškolská studia. Prvních gymnaziálních maturantů se tak ve Slaném dočkali v roce 1885. Ve školním roce 1885/1886 obecní gymnázium navštěvovalo 289 žáků. Bylo zřejmé, že o školu je velký zájem, ovšem městské výdaje na chod instituce stále narůstaly a ve Slaném se již nedostávalo prostředků na zajištění chodu školy. Město usilovalo o převedení vzdělávacího ústavu na stát. To se stalo 1. září 1891.
Významnou společenskou událostí v životě slánského gymnázia před první světovou válkou byly oslavy 250. výročí příchodu piaristů do Slaného, které se konaly v červnu 1908. Účastníkem těchto oslav byl také básník, překladatel a dramatik Jaroslav Vrchlický – někdejší žák první třídy piaristického gymnázia v letech 1862 – 1863.
K další významné změně dochází roku 1909, kdy na základě žádosti městské rady tehdejší ministerstvo kultu a vyučování souhlasilo s tím, aby slánské gymnázium se stalo státním reálným gymnáziem.
Vznik demokratické Československé republiky v roce 1918 přinesl škole další možnosti pedagogického, odborného i společenského rozvoje. O atmosféře prvních dnů národní svobody ve Slaném uvedl profesor Eysselt ve své již připomenuté studii následující fakta: 28. října byla v Praze prohlášena samostatnost Československa (…) Na popud profesorského sboru byla 29. října konána slavnostní schůze městského zastupitelstva a po ní uspořádán imposantní průvod. S balkonu radnice promluvila řada řečníků: zástupci dělnictva, politických stran, sokolstva a akademické mládeže. Hlavním řečníkem byl profesor gymnasia dr. František Jaroš. Po projevech se průvod odebral k budově okresního hejtmanství a k budově gymnasia – na obou studenti zavěsili obraz českého lva.
Pro chod školy bylo v době první Československé republiky rozhodující především organizační úsilí tehdejšího ředitele školy v letech 1925 – 1941 dr. Bohumila Zelenky, který se zasadil o postavení nového objektu školy, neboť původní budova piaristické koleje již přestala vyhovovat potřebám reálného gymnázia, především pak vzrůstajícímu počtu žáků. Stavba budovy školy ve funkcionalistickém stylu byla zahájena v říjnu 1936. Od 1. 9. 1938 nesla škola čestný název Státní československé reálné gymnázium Václava Beneše Třebízského v Slaném. Ovšem následující tragické události Mnichova 1938 se pochopitelně nemohly vyhnout ani Slanému, a tak nedokončená budova školy byla v době zářijové mobilizace 1938 obsazena československou armádou, a proto výuka byla v této nové budově zahájena až roku 1939 – v době nacistické okupace.
Slánské gymnázium v době nesvobody
Období 1939 – 1945 se tragicky dotklo mnoha studentů gymnázia, především těch, kteří byli označeni za „osoby židovského původu“. Vyučování podléhalo nacistickým osnovám a studenti byli nuceni se účastnit nejrůznějších propagačních akcí.
Následující doba nesvobody, která – s krátkým přerušením po osvobození na jaře 1945 - trvala od února 1948 až do listopadu 1989, přinesla (kromě všech známých důsledků existence nedemokratického režimu) studentům i učitelům slánského gymnázia celou řadu reforem - měnilo se nejen obsahové pojetí výuky, ale docházelo také k častým změnám názvu školy.
Školskou reformou z roku 1948 například zanikla osmiletá gymnázia a novým typem se tehdy stala gymnázia čtyřletá. V roce 1953 byly pak z gymnázií vytvořeny jedenáctileté střední školy.
V souvislosti se zavedením povinné devítileté školní docházky v roce 1959 se mění jedenáctileté školy na dvanáctileté, které byly v roce 1961 přejmenovány na střední všeobecně vzdělávací školy (SVVŠ). Podle „Zákona o gymnasiích“ z roku 1968 byla od školního roku 1969/1970 opět zavedena čtyřletá gymnázia místo dosavadních tříletých SVVŠ. Po roce 1989 se pak škola vrací ke svému jménu z roku 1938 – Gymnázium Václava Beneše Třebízského v Slaném.
Vývoj po roce 1989
Politické změny, které v naší zemi nastaly po 17. 11. 1989, výrazně změnily organizační formu i obsah výuky na slánském gymnáziu, které se začalo vracet k svým předválečným tradicím. Na současném slánském gymnáziu již proto od devadesátých let 20. století existuje vyšší a nižší stupeň studia, přičemž maturita z osmiletého i čtyřletého gymnázia je rovnocenná.
Od roku 1991 bylo zavedeno na slánském gymnáziu sedmileté studium, které od roku 1995 postupně nahradilo studium osmileté. Ve školním roce 2000/2001 maturovali poslední absolventi sedmiletého studia, v následujícím roce zkoušku z dospělosti skládali jen absolventi čtyřletého studia, protože nejstarší studenti v osmiletém studiu byli pouze v septimě.
Od roku 2011 je středoškolské studium v České republice ukončováno novým typem maturitní zkoušky, která se skládá ze společné státní části a školní profilové části.
Žáci jsou od roku 2016 přijímáni ke studiu na základě výsledků jednotných přijímacích zkoušek, které zajišťuje Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (Cermat).
Od roku 1989 organizuje slánské gymnázium jazykové a sportovní výměny s gymnáziem v Pegnitz ve Spolkové republice Německo, od roku 2003 se rovněž rozvíjí úspěšná spolupráce s gymnáziem v Novém Sadu v Srbsku.
Ve škole působí od roku 2009 centrum pro nadané studenty Laborky, které se rovněž podílí na natáčení pořadů České televize Zázraky přírody, dále každoročně pořádá vzdělávací cyklus pro veřejnost Noc vědců a spolupracuje se školami a podniky z celé republiky.
Gymnázium Václava Beneše Třebízského se účastní i mnoha dalších projektů – například projektu ESF Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem, projektu Učíme se s ESA a projektů EVVO.
V letech 2017 – 2020 byl úspěšně realizován projekt Republiková síť Laborky.cz při Gymnáziu v Slaném, jehož cílem byla připrava pedagogů z celé republiky na badatelsky orientovanou výuku, dále škole probíhaly projekty IROP Gymnázium VBT Slaný - moderní prostory pro výuku s bezbariérovým přístupem a Šablony III - Podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování.
Gymnázium Václava Beneše Třebízského ve Slaném a průběh pandemie onemocnění Covid 19
I slánské gymnázium bylo nuceno se vypořádat s negativními důsledky celosvětového rozšíření nemoci Covid 19. Ta vypukla v polovině března roku 2020 - tehdy byly rozhodnutím vlády uzavřeny všechny základní, střední i vysoké školy. K částečnému obnovení přímé výuky došlo až na konci května 2020. Výuka na jaře 2020 probíhala proto v online podobě.
Zatímco první týdny nového školního roku 2020/2021 probíhaly běžným způsobem, od poloviny října byl zaznamenán dramatický nárůst výskytu nemoci Covid 19, a proto na základě nařízení vlády byly opět uzavřeny všechny školy v České republice, které přešly na nejrůznější formy distančního vzdělávání.
Online výuka za pomoci osobních počítačů trvala dlouhých sedm měsíců, a to až do května 2021, kdy se začalo postupně na školách obnovovat tradiční vyučování.
Distanční vyučování probíhalo pochopitelně i na slánském gymnáziu a přes určité počáteční problémy je možné jeho výsledky hodnotit jako velmi úspěšné, o čemž svědčí maximální úspěšnost žáků při zvládání květnových didaktických testů.
Talentcentrum Laborky.cz v době koronavirové krize
Město Slaný bylo pandemií nemoci Covid 19 mimořádně těžce postiženo a překonání této závažné situace bylo dosaženo především díky obětavosti lékařů a zdravotních sester slánské městské nemocnice.
Svůj podíl na překonání této regionální pandemické krize měli ale také členové Laborek.cz, kteří od začátku školního roku prováděli v budově GVBT preventivní měření příchozích pomocí termokamery FLIR, dále připravovali dezinfekční roztoky (celkem 6600 litrů) a zhotovili 700 ks ochranných štítů a 3200 ks pásků na ochranné roušky.
Tato činnost Laborek cz. byla pozitivně oceněna vedením města i slánskou veřejností.
Slánské gymnázium a pomoc ukrajinským uprchlíkům 2022
Učitelé a žáci GVBT se zapojili do pomoci ukrajinským občanům, kteří v březnu 2022 začali přicházet do našeho města.
Žáci třetích ročníků například pomáhali 1. 3. 2022 naložit automobil s humanitární pomocí pro Ukrajinu, přičemž jedna studentka z 2.B zorganizovala mezi studenty potravinou sbírku.
Žáci a žákyně naší školy si 11. 3. 2022 v aule GVBT si vyslechli přednášku „Putinův vpád na Ukrajinu“, která objasňovala historické kořeny ruské agrese.
Město Slaný poskytlo ubytování ukrajinské zdravotní sestře a její rodině přímo v prostorách školy.
Dne 24. 3. 2022 byla na GVBT zahájena bezplatná výuka v češtiny pro ukrajinské hosty, která byla obnovena po prázdninové přestávce 5. 9. 2022 a trvala až do 28. 4. 2023. O této iniciativě slánského gymnázia natočila 25. 4. 2022 reportáž televize Nova. Na jaře 2022 bylo ke studiu na naší škole přijato pět studentek ukrajinské národnosti.
V červenci a v srpnu 2022 vedení školy poskytlo prostor pro konání čtyř pětidenních cyklů v rámci programu MŠMT ČR Čeština s úsměvem, který byl určen ukrajinským dětem.